stáj Plumlov - Vítáme Vás

AMADEO - AMIS

Jmenoval jsem se Amadeo. Byl jsem plemene Anglický plnokrevník . Narodil jsem se 31.1.1999 z m: Anny a o: Orlan. Měl jsem běhat dostihy a lidem vydělávat penízky , ale moc mi to nešlo běžel jsem dva dostihy ale ani v jednom jsem se neumístil. Po určité době se mě lidi přestali všímat měli tam plno ostatních koní co jim vyhrávaly dostih za dostihem. Jednoho dne přijel pán s přívěsem. Chvíly se na něčím domlouvali a plácli si na to a já jsem odjížděl do nového domova. Po dvou hodinách jízdě v přívěsu , auto zastavilo. Otevřeli se dveře přívěsu . A první co jsem spatřil byly další koně – kamarádi co se pásli ve výběhu. Pán mě vyložil z vozíku a řekl tady je tvůj nový domov.    

  na fotce Amís jak se prohání ve výběhu.

Rychle to tam utíkalo – dostával jsem každý den najíst a popásal se na pastvině. Sice chvíli trvalo než jsem zpátky trošku přibral ale povedlo se. Pán měl na mě málo času tak se rozhodl , že mě prodá. Ale byly tam dvě hodné holčiny co se o mě starali ráno mi nasypali do žlabu krmení , vyhřebelcovali mě a pak mě odvedli dolů do výběhu kde jsem se pásl na nezelené trávě. Holčiny se snažily překecat tátu aby mě koupil. Sice chvíli to trvalo než jim to táta povolil ale stalo se to. V únoru dalšího roku už jsem patřil slečnám co se o mě každý den chodily starat. Měl jsem je ráda nic mi u nich nechybělo. Sice po určité době koníci se přestěhovaly a já tam zůstal jen s kobylkou Cashou . Po roku k nám přibyl poník Ferda byl to sice lotr ale do našeho malého stádečka jsme ho přijaly.

Roky utíkaly a slečna si kobylku odvezla také jinam a my tam s Ferdou zůstaly sami. Roční období se rychle střídalo nastal podzim , listí ze stromu opadalo , tráva zežloutla a napadl sníh , byla zima .

Jako každý den když Nás chodili krmit a pouštět do výběhu bylo stejné. Až jednoho dne paní majitelka otevřela stáj a neslyšela můj pozdrav když jsem ji zdravil když ráno přišla do stáje. Otevřela dveře od boxu a viděla mě tam ležet jak na ní mžourám očkem a volám o pomoc. Nikdo na nic nečekal a už volali veterináře. Během chvilky přijel veterinář , poslechl jsi mě a řekl , že má šelest na srdci a nedá se nic dělat. Veterinář se rozhodl mě nechat uspat a tím ukončit i mé trápení a dne 12.1. 2009 jsem navždy zavřel oči a odešel na věčné zelené pastviny.

  Na fotce Já a pucovaní po ježdění .

     RODOKMEN 

KOBYLKA SALOME- SALLY

Na fotce je sestra Bára s kobylkou a ještě u původních majtelů.

Kobylku Sally jsme si dovezly jako už postarší dámu , jen na rekreační ježdění .  Byla to hnědka bez odznaků. V té době jí bylo už krásných 17let a byla narozena roku 1992. Kobylka u Nás prožila krásný rok , kde si užívala , svůj zasloužený důchod. Měla tam kamarády Bleska , Ferdu a v té době i kobylku Taru. Kobylka měla problémy s dýcháním – byla dušná a také už jí stářím bolely nohy , trpěla artrozou. Snažily jsme se jí to všelijak ulehčit . Na noc dostávala deku a na nožky bandáže a vitamíny.

Na fotce je opět Bára s kobylkou Sally . Již v novém domově.

Kobylka ale ve svých 18 letech boj prohrála a 24.12.2011 usnula na vždy a odešla na zelené pastviny , kde ji snad nic nechybí a má se tam dobře.